Jak to funguje? Na internetu existují firmy, kde si student, který z nějakého důvodu nestíhá termín odevzdání, může objednat vypracování seminární práce, domácího úkolu nebo třeba i celé bakalářky. Firmy nabízejí doručení do pár dní, originalitu a naprostou anonymitu, díky které se nikdo, alespoň teoreticky, nemá šanci dozvědět, že odevzdané dílo není prací samotného studenta. Profesionalita těchto firem se liší. Někdy je to hypervýkonný spolužák, který se rozhodl vydělávat na svých méně talentovaných soukmenovcích, někdy jsou to bezskrupulózní businessmani, kteří to mají jako zdroj obživy.
Důvod, proč je takový byznys špatný, je nasnadě. Prostě se to nedělá. Student, který si objedná někoho, aby za něj udělal práci, nepodvádí jen svého profesora, ale i své spolužáky, kteří pro stejný titul musí udělat více práce. Je to vlastně zpráva všem okolo: podívejte se, já mám peníze, tak nemusím pracovat tak tvrdě jako vy. Kromě toho je špatně i to, že takové firmy vůbec existují, a že pro ně má kdo psát. Dost často tento přivýdělek totiž berou i sami akademici, protože platy v tomto sektoru jsou spíše výsměchem než skutečnými výplatami. Takže učitelům někdy nezbývá nic jiného, než hledat extra peníze kde se dá. Dokonce kolují i legendy, kdy si studenti objednali vypracování úkolů, a zakázka skončila na stole jejich učiteli.
Co se proti tomu dá udělat? Úplně vymýtit se tento typ podnikání se asi nepodaří nikdy. Sociální tlak ale může udělat zázraky. Pokud takovéto chování začnou odsuzovat i sami studenti, tak to případným podvodníkům minimálně ztíží rozhodování. Kromě toho musíme také odstranit stigma, které se váže ke komunikaci mezi studenty a jejich učiteli. Mnohokrát se k tomuto druhu švindlování totiž lidé uchylují, když mají pocit, že nemají jinou možnost. Takže je potřeba, aby studenti věděli, že v případě problémů se nesmějí bát mluvit se svými učiteli.